Katecheze dospělých

Kněz je považován za zastoupení Krista na zemi. Jedná v jeho jménu a přináší lidem Boží slovo a milost. Svátost kněžství má tedy pro život církve zásadní význam. Díky ní je zajištěna kontinuita přenosu víry a svátostí. Kněží jsou důležitými členy křesťanské komunity a hrají klíčovou roli v duchovním životě věřících.

Svátost kněžství je zvláštní dar, který umožňuje muži vykonávat službu Božímu lidu. Je to svátost, dar od Boha, která je udělena skrze vkládání rukou biskupa, pomazáním a modlitbou. Kněz je tímto obřadem zasvěcen Kristu a stává se jeho spolupracovníkem při vedení církve, umožňuje knězi konat svátosti, kázat Boží slovo a vést věřící ke spáse.

Svátost manželství je ve většině křesťanských církví chápána jako posvátné spojení muže a ženy, které je zpečetěno Bohem. Je považováno za odraz vztahu mezi Kristem a církví. Je to více než jen společenský nebo právní akt – je to svátost, tedy viditelné znamení neviditelné Boží milosti. Je to trvalé a výlučné pouto, které má za cíl budovat rodinu a vychovávat děti v křesťanském duchu.

Pomazání nemocných je jednou ze sedmi svátostí v katolické církvi a je určena pro lidi, kteří vážně onemocněli nebo se potýkají s oslabením spojeným s věkem. Je to svátost, která má za cíl poskytnout nemocnému duchovní útěchu, posílit jeho víru a připravit ho na případnou smrt.
Pomazání nemocných je svátost ustanovená Ježíšem Kristem, naznačovaná v evangeliu sv. Marka (srov. Mk 6, 13) a doporučovaná věřícím a uvedená ve známost apoštolem sv. Jakubem

Svátost smíření, často označovaná jako zpověď, je darem Božího milosrdenství. Umožňuje člověku znovu se smířit s Bohem a církví. Díky setkání s Boží milostí se stáváme citlivějšími na Boží působení v našem životě a snažíme se žít podle jeho vůle.

Biřmování je jednou ze tří iniciačních svátostí v katolické církvi. Je to svátost, která nás posiluje ve víře a připravuje na aktivní život v církvi. Slovo biřmování pochází z latinského slova firmare, což znamená posilovat, stvrzovat nebo upevňovat.

Tento původ slova velmi dobře vystihuje účel svátosti biřmování, která má za cíl posílit víru křesťana, upevnit jeho vztah s Bohem a vybavit ho dary Ducha Svatého pro život v Kristu.

Eucharistie je ústředním a nejsvětějším obřadem v křesťanství. Je to způsob, jakým si křesťané připomínají Poslední večeři Ježíše Krista a jeho oběť na kříži.

Slovo eucharistie pochází z řečtiny a znamená doslova "vděčnost" nebo "díkůvzdání".

Je v křesťanství jednou z nejdůležitějších svátostí a má hluboký duchovní význam. Znamená to mnohem více než jen náboženský obřad.

Křest je základem křesťanského života. Je to první krok na cestě víry a otevření se působení Boží milosti. Křest je darem, který mění život člověka a umožňuje mu zažít plnost života v Kristu.

Křest je svátostí, která označuje vstup člověka do církve a do společenství věřících. Je to zároveň symbolické očištění od hříchu a nový začátek života ve víře.

Svátost je v křesťanství posvátný obřad, který zprostředkovává neviditelnou Boží milost. Jedná se o viditelné znamení, skrze které se Bůh setkává s člověkem a nabízí mu svou milost. Svátosti byly ustanoveny Ježíšem Kristem a jsou svěřeny církvi, aby je mohla udělovat věřícím. Svátosti jsou viditelnými znameními toho, že Bůh je přítomen ve světě a v životě každého člověka. Svátostmi Bůh věřícím uděluje svou milost, která je potřebná pro život v jednotě s ním.

Přijetí svátosti konkrétním člověkem je zároveň závazkem žít podle křesťanských hodnot a být členem církevního společenství.

V křesťanství existuje koncept sedmi hlavních hříchů, které se také nazývají smrtelné hříchy. Tyto hříchy jsou považovány za obzvlášť závažné, protože vedou k dalším hříchům a odvádějí člověka od Boha a ohrožují jeho spásu.

Žijeme v sekulárním státě, my věřící v Ježíše Krista. Ve svých rodinách, s příbuznými a nejbližšími přáteli se můžeme dělit o své zkušenosti s vírou a nadějí, které nám dává možnost komunikace s Bohem. Jak nejlépe tuto zkušenost využít při komunikaci s lidmi nevěřícími, čeho se vyvarovat i jak nejlépe šířit naši nabytou pravdu a zkušenost? To jsou nesnadné úkoly laického apoštolátu dané nám nejvyššími církevními představiteli. Zkusme se nad tímto tématem zamyslet.

"Nebudeš toužit po domě svého bližního, ani po jeho poli, ani po jeho otroku, ani po jeho otrokyni, ani po jeho býku, ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu."
(5 Mojž 5,21)

Hněv je normální lidská emoce. Není hříchem cítit hněv. Hříchem se stává, když se stává nekontrolovaným a vede k negativním důsledkům.

Pokora
 

Nejprve několik myšlenek a příslovi:
"Cnosti, které nás mohou šťastně převést z dočasnosti do věčnosti jsou pokora a láska"
(Sv. Jan Bosco, salesián)

Evangelizace

Evangelizace je křesťanský pojem, který označuje různé způsoby, kterými křesťané seznamují nekřesťany s evangeliem. Evangelium, v překladu "dobrá zpráva", je ústřední poselství křesťanské víry, shrnující poselství o Ježíši Kristu, jeho spásném díle a cestě k věčnému životu.

Význam oběti v křesťanství

V křesťanství má oběť hluboký a komplexní význam, který se prolíná s teologií, historií a spiritualitou.

Půst je součástí mnoha náboženství i léčebných postupů (jako tzv. léčebný půst) již před tisíci let. I dnes se mnoho lidí uchyluje k dobrovolnému odříkání potravy. Vědomě se omezit v jídle často představuje přitažlivý protiklad hojnosti a má usnadnit soustředění, meditaci a přemýšlení o tom, co je v našem životě důležité.

Vina a trest

Katolická církev chápe vinu jako porušení Božího zákona. Hřích je tedy akt, kterým člověk odmítá Boží lásku a dobro. Skutečná vina je spojena s pocitem viny, který je negativní emoce, způsobená vědomím, že jsme udělali něco špatného.

Kniha Job je starozákonní kniha, která patří mezi knihy mudroslovné (křesťanství) nebo mezi Spisy (židovství). Je psána hebrejsky a je datována do 6. nebo 5. století př. n. l. Je výzvou k zamyšlení nad otázkou utrpení.

„Mýlit se je lidské, odpouštět je Boží.“

Alexander Pope (1688–1744) anglický básník

Modlitba

…i Ježíš se modlil!

Modlí se i lidé, kteří jsou ateisté. Často slyšíme „vymodlené dítě“, ó můj Bože, zaplať Pán Bůh atd.

Vlastně celý svět někoho, či něco stále vzývá z překvapení, strachu, hněvu, touhy, přání i poděkování.

Ekumenie

Slovo "ekuménie" pochází z řeckého "oikúmené", které původně znamenalo "všechen obydlený svět". V moderním kontextu se však používá v užším smyslu k označení hnutí za jednotu křesťanů.

Narození Ježíše Krista

Narození Ježíše Krista je pro svět událostí obrovského významu. Jako křesťané věříme, že Ježíš Kristus je Božím Synem, který přišel na svět, aby spasil lidi od hříchu. Jeho narození je tedy symbolem naděje a spásy nejen pro nás, ale i pro celý svět.

Zlo ve světě

Původ zla ve světě je otázka, která trápí lidi po staletí. Neexistuje na ni jednoznačná odpověď, protože různé náboženské a filozofické tradice nabízejí různé vysvětlení.

Láska

Křesťanská láska je základním kamenem křesťanské víry. Je to láska, která nás spojuje s Bohem a která nás vede k tomu, abychom milovali druhé.

Naděje

Naděje je zobrazována symbolem kotvy. Oprávněně. Zakotvení lodi znamená bezpečí. Tak je to i s naší vírou.

Naděje hraje v křesťanství zásadní roli. Je to jedna z tří teologických ctností, společně s vírou a láskou. Naděje je definována jako "pevné očekávání dobra, které je nad naše chápání" (Katechismus katolické církve, 1817).

Víra

Má křesťanská víra v dnešním světě šanci?

Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Na jedné straně je pravda, že víra v dnešním světě čelí řadě výzev. Tyto výzvy zahrnují:

- Růst vědeckého poznání, které může vést k pochybnostem o některých náboženských dogmatech.
- Sekularizace společnosti, která vede k poklesu zájmu o náboženství.
- Růst extremismu a náboženského násilí, které může poškodit pověst náboženství.

Liberální pohled na svět, který je v poslední době tak populární, nás staví před otázky, které měli naši rodiče a prarodiče z hlediska své víry jasně zpracované a vyřešené.