Setkání u Jákobovy studny

/ Katecheze dospělých / Setkání u Jákobovy studny

Židé a Samaritáni se tradičně nenáviděli a nestýkali. Ježíš svým jednáním překonává rasové a společenské předsudky. Ježíš oslovuje ženu, což bylo v tehdejší kultuře neobvyklé.

Napětí mezi Samaritány a Židy mělo hluboké historické, náboženské a etnické kořeny. Samaritáni byli potomci Izraelitů, kteří se mísili s pohanskými národy po asyrském zajetí severního Izraelského království v 8. století př. n. l. Židé, kteří se vrátili z babylonského zajetí, považovali Samaritány za národ smíšené krve a odpadlíky od pravé víry. Samaritáni měli vlastní verzi Tóry a uctívali Boha na hoře Gerizim, zatímco Židé uctívali Boha v Jeruzalémském chrámu. Odlišné náboženské praktiky a interpretace Písma vedly k hlubokým teologickým sporům a vzájemnému odsuzování.

Židé považovali Samaritány za etnicky nečisté kvůli jejich smíšenému původu.

Toto etnické napětí bylo umocněno historickými konflikty a vzájemnými urážkami.

Židé se vyhýbali cestování přes Samařsko. Samaritáni zase Židy vnímali jako ty, kteří se odklonili od pravé víry.

V důsledku těchto faktorů se mezi Samaritány a Židy vytvořila hluboká propast nepřátelství, která trvala staletí.

Jakubova studna, také známá jako Studna Sychar , je křesťanské svaté místo ve vesnici Balata, předměstí palestinského města Nábulus na Západním břehu Jordánu. Studna, která se v současnosti nachází uvnitř východního ortodoxního kostela a kláštera Bir Ya'qub, je v náboženské tradici spojována s biblickým patriarchou Jákobem zhruba po dvě tisíciletí. Pro Židy i Samaritány měla proto hlubokou historickou a náboženskou souvislost.

Studna se nachází na důležité cestě, která spojovala Judeu s Galileou. Ježíš a jeho učedníci touto cestou procházeli. Byla zdrojem vody pro místní obyvatele, takže bylo pravděpodobné, že se zde Ježíš setká s lidmi k rozmluvě.

Čeho bychom si měli všimnout:

Symbolika vody:

Voda je v Bibli často symbolem života a očištění. Voda, která vytékala z chrámu…atd.

Ježíš nabízí „živou vodu“, která symbolizuje věčný život a duchovní nasycení.

„Každý, kdo se napije této vody, bude zase žíznit. Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky, ale voda, kterou mu dám já, stane se v něm pramenem vody tryskající do života věčného.“ Jan 4:13,14  

Odhalení pravdy:

Ježíš odhaluje ženinu minulost a ukazuje, že zná její srdce. Tímto způsobem jí ukazuje, že je Mesiáš.

Z židovského pohledu bylo manželství Samaritánky problematické z několika důvodů:

Manželství se Samaritánkou bylo považováno za nečisté, protože by vedlo k míšení krve a náboženskému znečištění. Manželství se Samaritánkou by tak znamenalo spojení s náboženskou skupinou, kterou Židé považovali za heretickou.

Ježíš v rozhovoru se Samaritánkou odhalil, že měla pět manželů a že muž, se kterým žila v současnosti, nebyl jejím manželem.

Tento fakt byl v židovské společnosti považován za morálně nepřijatelný a hříšný. V tehdejší židovské společnosti bylo manželství s osobou jiného náboženství nebo smíšeného původu silně tabuizováno.

Univerzální poselství:

Ježíš přináší spasení nejen Židům, ale i Samaritánům a všem, kteří v něj věří.

Boží milost je dostupná všem, bez ohledu na jejich původ nebo minulost.

Též zdůrazňuje Ježíšovo poslání přinést spasení celému světu. Ježíš se představuje jako spasitel. Ukazuje, že je pramenem živé vody, která uspokojuje duchovní žízeň.

Překonání bariér:

Ježíš se nebojí promluvit se Samaritánkou, což bylo v tehdejší společnosti neobvyklé. Tím překonává rasové, náboženské a společenské předsudky.

Ukazuje, že Boží láska a spasení jsou dostupné všem lidem, bez ohledu na jejich původ nebo minulost.

Živá voda:

Ježíš nabízí Samaritánce „živou vodu“, která symbolizuje věčný život a duchovní nasycení.

Tím zdůrazňuje, že pravé uspokojení nenacházíme v pozemských věcech, ale v duchovním spojení s Bohem.

Odhalení pravdy:

Tím, že Ježíš odhaluje Samaritánčinu minulost, ukazuje, že zná její srdce.

Vyjevuje tím, že je Mesiáš, a že může nabídnout odpuštění a nový začátek.

Svědectví:

Samaritánka se po setkání s Ježíšem stává svědkem jeho učení a přivádí k němu mnoho dalších lidí.

Tím se zdůrazňuje, že každý, kdo se setká s Kristem, je povolán k tomu, aby o něm svědčil.

Univerzální spasení:

Ježíš přišel, aby přinesl spasení nejen Židům, ale i Samaritánům a všem, kteří v něj věří.

Ukazuje tím, že Boží království je otevřené pro všechny.

Tato událost zdůrazňuje Ježíšovu lásku, milosrdenství a touhu po tom, aby se s ním všichni lidé setkali a přijali jeho dar věčného života.

Setkání u studny mělo pokračování s cílem zpochybnit identitu a poslání Ježíše

Farizeové a další židovští odpůrci Ježíše jej v chrámu před Velikonoci podle setkání u studny označovali za Samařana, a to s cílem ho urazit a zdiskreditovat. Toto obvinění se objevuje v Janově evangeliu (Jan 8,48), kde se píše: „Židé mu na to řekli: ‚Neříkáme snad právem, že jsi Samařan a že jsi posedlý démonem?‘“

Označení za Samařana bylo v tehdejší židovské společnosti hluboce urážlivé. Mezi Židy a Samaritány panovala silná nepřátelství, a proto toto označení mělo za cíl Ježíše ponížit. Spojení s démonem dále stupňovalo urážku a naznačovalo, že Ježíšovy činy a učení jsou inspirovány zlými silami. Ježíš na toto obvinění odpovídá, nepopírá, že je Samařan, jsou přeci všichni Židé. Odpovídá, že nemá démona, a že ctí svého otce.

Jan 8:49 „Ježíš odpověděl: „Já nemám démona, ale ctím svého Otce, a vy mne zneuctíváte.“

Obvinění Ježíše z toho, že je Samařan, bylo urážlivé a mělo za cíl zpochybnit jeho autoritu a poslání.

Žalm:

Pane, sedím u této staré studny, kde kdysi dávno Jákob napájel svá stáda. Slunce pálí a žízeň mi svírá hrdlo, stejně jako prázdnota v mé duši.

Přicházím sem každý den, abych načerpal vodu, ale studna mého srdce je hluboká a suchá, a žádná voda ji nemůže naplnit.

Pane, prosím slyš mé volání, jako jsi slyšel úděl Samaritánky. Byl jsi unavený a žíznivý, ale nabídl jsi jí vodu živou.

Ty jsi znal její tajemství, jejích pět manželů a její současný hřích. Neodvrátil ses od ní, ale nabídl jsi jí odpuštění a nový život.

Pane, i já mám svá tajemství, své hříchy a svá zklamání, o kterých víš. Jsem jako ta Samaritánka, hledající v poušti.

Prosím, Pane, dej mi vodu živou, která uhasí mou žízeň navždy. Naplň mou duši svým Duchem, abych už nikdy neměl žízeň.

Pane, proměň mě jako Samaritánku, aby se ze mě stal svědek tvé lásky. Pošli mě do světa, abych svědčil o tvém milosrdenství.

Amen.

 

---