Duchovní příprava na Velikonoce

/ Katecheze dospělých / Duchovní příprava na Velikonoce

Biblické základy:

• Matouš 16,24: „Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě.“
• 1. Petrův 2,21: „K tomu jste byli povoláni, vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.“
• Filipským 3,10: „Chci poznat Krista a moc jeho vzkříšení, účast na jeho utrpení tím, že se stanu podobným jeho smrti.“

Následování Krista v utrpení ale neznamená, že bychom měli aktivně vyhledávat bolest nebo utrpení. Spíše to znamená, že když se setkáme s utrpením v důsledku naší víry nebo při snaze žít podle Kristova učení, měli bychom to přijmout s trpělivostí a nadějí.

Utrpení může mít pak očistný účinek a může nás přiblížit Kristu. Skrze utrpení můžeme sdílet Kristovo utrpení a tím se s ním sjednotit.

Následování Krista v utrpení je také o solidaritě s těmi, kteří trpí. Kristus se ztotožnil s trpícími a my bychom měli následovat jeho příklad.

Praktické implikace:

Následování Krista v utrpení znamená, že bychom měli být ochotni obětovat se pro druhé, i když to znamená, že nás to bude stát pohodlí, čas a třeba budeme i někdy trpět.

Znamená to ale také, že bychom měli být trpěliví a vytrvalí v naší víře, i když se setkáme s obtížemi plynoucími z našich pochyb, nezdarů, pocitu, že nám Bůh neodpovídá, že se vše obrací proti nám a máme chuť plakat.

A konečně, to také znamená, že bychom měli hledat vždy naději v Kristu, který zvítězil nad utrpením a smrtí.

Následování Krista v jeho utrpení je tedy nedílnou součástí našeho křesťanského života. Toto utrpení nás děsí, ale současně i posiluje.

Aleš Opatrný:

Utrpení, za někoho obětované, není prostředkem, kterým si lze na Bohu něco vynutit. Není to prostředek nějakého obchodu s Bohem, který by se člověku mohl vyplatit. Sebeobětováním neobdarováváme nebo neobohacujeme milosrdného Boha a už vůbec neutišujeme jakýsi Boží hlad po lidském utrpení. Připojujeme se k lásce Ježíšově. V této lásce dostává plnější smysl i život s trápením a bolestí. A dáváme tak také za pravdu Pánu Ježíši, že totiž utrpení, přijaté v lásce, staví nezničitelné mosty, které nás spojují s nebeským Otcem.

Žalm:

Pane, ty jsi šel cestou kříže, cestou bolesti a ponížení. Ukázal jsi nám, že láska se dává, i když to bolí a srdce krvácí.

Pomoz nám, Pane, nést náš kříž, následovat tvé šlépěje s pokorou. Dej nám sílu, když se zdá, že jsme sami, a naplň nás svou nadějí a vírou.

V utrpení tvém, Pane, nacházíme smysl, v tvé oběti vidíme lásku největší. Uč nás milovat, jak ty jsi miloval, a sloužit druhým s ochotou největší.

Když se setkáme s bolestí a zkouškami, připomeň nám, Pane, tvé utrpení. Ať v něm najdeme útěchu a posilu, a s tebou kráčíme k věčnému vzkříšení.

Pane, ty jsi zvítězil nad smrtí a hříchem, a otevřel jsi nám cestu k věčnému životu. Dej nám, abychom s tebou vstali z popela, a žili v tvé lásce navždy a s radostí.

Amen

 

---