Kniha Job - Utrpení
/ Katecheze dospělých / Kniha Job - Utrpení

Kniha Job je starozákonní kniha, která patří mezi knihy mudroslovné (křesťanství) nebo mezi Spisy (židovství). Je psána hebrejsky a je datována do 6. nebo 5. století př. n. l. Je výzvou k zamyšlení nad otázkou utrpení.
Kniha Job je jedním z nejsložitějších a nejzávažnějších textů Bible. Její hlavním tématem je otázka utrpení spravedlivých. Kniha nedává jednoznačnou odpověď na tuto otázku, ale nabízí několik možných vysvětlení.
Vypráví příběh o Jobovi, bohatém a spravedlivém muži, který je vystaven zkoušce ze strany Boha a Satana. Satan se Boha ptá, zda Job je opravdu tak spravedlivý, jako se zdá, a Bůh mu dovolí, aby Joba zkoušel.
Job je zbaven všech svých statků, jeho děti zemřou a on sám je stižen těžkou nemocí. I přesto Job zůstává věrný Bohu a odmítá ho obviňovat z toho, co se mu děje.
Nakonec Bůh Joba vyslyší a vrátí mu vše, co ztratil. Job je tedy očištěn od všech svých hříchů a stává se ještě větším příkladem spravedlnosti a zbožnosti.
Kniha Job je komplexní text, který lze interpretovat různými způsoby. Neexistuje jediný správný výklad, který by vyhovoval všem. Každý čtenář si musí knihu vyložit sám a najít v ní smysl, který je pro něj relevantní.
Nejčastěji je kniha Job vykládána jako:
- Teologie retribuce: Podle této teologie Bůh spravedlivého odměňuje a bezbožného trestá. Jobovo utrpení je tedy důsledkem jeho hříchu. Tato interpretace je však v rozporu s tím, co kniha skutečně říká. Job je spravedlivý člověk, který nedělá nic špatného.
- Teologie zkoušky: Podle této teologie Bůh zkouší své věrné, aby prokázali svou víru. Jobovo utrpení je tedy zkouškou jeho víry. Tato interpretace je v souladu s tím, co kniha říká. Job zůstává věrný Bohu i přes své utrpení.
- Teologie utrpení: Podle této teologie utrpení nemá vždy smysl. Bůh je svrchovaný a jeho jednání není vždy pochopitelné lidským rozumem. Jobovo utrpení je tedy nevysvětlitelné. Tato interpretace je také v souladu s tím, co kniha říká. Job nakonec nedostává odpověď na svou otázku, proč trpí.
- Jobovo utrpení může být viděno jako metafora utrpení, které zažívá každý člověk. Každý z nás se v životě setkává s utrpením, které může být způsobeno různými faktory, například nemocí, smrtí blízkých, přírodními katastrofami nebo válkou. Kniha Job nám ukazuje, že i přes prožívané utrpení je možné zůstat věrný Bohu.
- Jobovo utrpení může být viděno jako výzva k zamyšlení nad otázkou Boží spravedlnosti. Job se ptá, proč Bůh dovoluje, aby spravedliví trpěli. Tato otázka je stále aktuální i dnes. Kniha Job nám ukazuje, že na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď.
- Jobovo utrpení může být viděno jako cesta k hlubšímu poznání Boha a příležitostí k duchovnímu růstu.
Kniha Job v Bibli je napsána zajímavým způsobem. Jakoby se jednalo o scénář k nějaké divadelní hře, nebo filmu. Obsahuje osoby a obsazení, popis situace i dialogy i přímé řeči.
Jazyk příběhu je mimořádně orientálně květnatý. Velmi pravděpodobně sloužil napsaný text k vyprávění příběhu osobám neznajícím písmo. Takto podobně napsaný text se již v Bibli dále nevyskytuje.
Motivy utrpení Joba bylo použito jako hlavní myšlenka mnohých divadelních a filmových představení
Například v roce 2016 uvedlo Divadlo U stolu v Brně inscenaci Job, která byla založena na biblickém příběhu. Inscenace byla velmi dobře přijata kritiky i diváky.
Jobův osud je prototypem lidského osudu na zemi. Hebrejci se domnívali, že požehnání života a štěstí jsou dána člověku za cnostný život.
Pro lidi je velmi těžké odmítnout všechno, co se ve světě děje, a proto je také těžké pochopit nevinné utrpení. Mnoha lidem se zdá, že existuje-li nevinné utrpení, pak neexistuje žádný Bůh, že neexistuje žádná Boží Prozřetelnost.
Kniha Job je nám připomínkou toho, že za scénou našeho světa se odehrává „vesmírný konflikt“, o kterém toho obyčejně mnoho nevíme. Často se divíme, proč Bůh něco dopustil, a zpochybňujeme Boží dobrotu, a to aniž bychom viděli celý obrázek.
Kniha Job nás učí důvěřovat Bohu v každé situaci. Bohu musíme důvěřovat nejen, když něčemu nerozumíme, ale právě protože něčemu nerozumíme. Žalmista nám říká „Jak dokonalá je cesta Boží“ (Žalm 18:31). Jsou-li Boží cesty „dokonalé“, můžeme mít jistotu, že vše, co dělá – i vše, co dopustí – je rovněž dokonalé. Možná nám to připadá být nemožné, ale naše mysl není Boží mysl. Je také pravda, že nemůžeme chtít plně porozumět Jeho mysli, jak se nám připomíná v Písmu: „Mé smýšlení není vaším smýšlením a vaše cesty nejsou mými cestami, praví Hospodin. Jako je vysoko nebe nad zemí, tak jsou mé cesty nad vašimi cestami, tak je mé smýšlení nad vaším smýšlením“ (Izaiáš 55:8-9).
Naší zodpovědností před Bohem je ovšem to, abychom Jej poslouchali, abychom Mu důvěřovali, a abychom se podřídili Jeho vůli, ať už tomu rozumíme či nikoliv.
Papež František popisuje pohled církve na utrpení jako pohled, který je založen na víře v lásku a milosrdenství Boží. Utrpení je součástí lidského života a každý člověk se s ním někdy setká. Církev věří, že utrpení může být příležitostí k růstu v lásce a k hlubšímu porozumění Bohu.
Zdůrazňuje také, že utrpení není vždy trestem za hřích. Může být způsobeno různými faktory, například přírodními katastrofami, lidskou hloupostí nebo zlobou. Církev věří, že Bůh je s lidmi v jejich utrpení a že jim může poskytnout sílu a útěchu.
Ve svém pastýřském dopise Utrpení a naděje z roku 2019 uvádí následující:
- "Utrpení je součástí lidského života, protože je součástí světa, který je poznamenán hříchem a smrtí."
- "Utrpení může být příležitostí k tomu, abychom se naučili milovat více, abychom se stali vnímavějšími k utrpení druhých a abychom se snažili o větší spravedlnost."
- "Bůh je s námi v našich utrpeních. On nás chápe a miluje nás. On nám může poskytnout sílu a útěchu."
- "Když vidíme někoho trpět, měli bychom se s ním spojit a nabídnout mu svou podporu."
K tématu utrpení se také vyjádřil sv. Jan Pavel II. ve svém apoštolském listě o křesťanském smyslu lidského utrpení Salvifici doloris.
V příloze najdete plné znění tohoto inspirujícího textu.