Maličci

/ Katecheze dospělých / Maličci

Maličci

Pasáž z Matoušova evangelia (11,25-30) je krátká, ale významná část Ježíšova učení.

Můžeme ji rozdělit do tří hlavních částí a porozumět jí v několika rovinách.

1. Ježíšova chvála Otce (Mt 11,25-26): Zjevení "maličkým"

"Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým."

Ježíš zde v modlitbě chválí Boha Otce. Zvláště vyzdvihuje Boží svrchovanou moudrost a způsob, jakým zjevuje pravdu.

"Moudří a chytří" v tomto kontextu pravděpodobně odkazuje na ty, kteří si myslí, že rozumějí Božím cestám skrze svou vlastní inteligenci, vzdělání nebo společenské postavení. Mohou být pyšní na své znalosti a uzavřeni novému poznání od Boha.

"Maličcí" naopak představují ty, kteří jsou pokorní, otevření učení, uznávají svou duchovní potřebu a jsou ochotni přijmout Boží zjevení s dětskou důvěrou. Nejsou zatíženi předsudky a pýchou intelektu. Ježíš zde nenaznačuje, že by Bůh nenáviděl vzdělané, ale spíše poukazuje na to, že pýcha a domnělá moudrost mohou být překážkou k přijetí Boží pravdy.

"Ano, Otče, tak se ti zalíbilo." Tato Ježíšova slova vyjadřují jeho naprostou podřízenost Otcově vůli a uznání, že Boží způsob jednání je správný, i když se lidem nemusí vždy zdát logický.

2. Jedinečný vztah mezi Otcem a Synem (Mt 11,27): Náš klíč k poznání Boha

"Všechno je mi dáno od mého Otce."

Ježíš zdůrazňuje svou autoritu a poslání, které obdržel od Boha Otce. Nic si nepřivlastňuje, ale uznává Otcovu svrchovanost.

"A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit."

Tento verš poukazuje na jedinečné a intimní spojení mezi Otcem a Synem. Jen oni dva se dokonale znají. Ježíš je jediný, kdo může plně zjevit Otce lidem. Toto zjevení není automatické, ale závisí na Synově vůli.

3. Ježíšovo pozvání a zaslíbení (Mt 11,28-30): Odpočinek pro unavené

"Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím."

Ježíš zde adresuje vřelé pozvání všem, kteří nesou těžká břemena. Tato břemena mohou být fyzická, emocionální, duchovní nebo způsobená tíží hříchu a dodržováním složitých lidských tradic (jak tomu bylo v Ježíšově době s přehnanými výklady Zákona). Ježíš nabízí občerstvení, úlevu a nový život.

"Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek."

Jho je dřevěná nebo kovová konstrukce, která se tradičně používá k spojení dvou tažných zvířat (nejčastěji volů nebo krav) dohromady, aby mohla společně táhnout pluh, vůz nebo jiný náklad. Někdy byli do jha „zapřaháni“ nedobrovolně otroci, dobrovolně členové chudých rodin, které si nemohli dovolit tažná zvířata.

Kromě svého doslovného významu se slovo "jho" často používá  v přeneseném smyslu, kde symbolizuje:

Podřízenost, nadvládu, útlak: Například "být pod jhem cizí mocnosti" znamená být ovládán a utlačován.

Povinnosti, závazky, omezení: "Nesl těžké jho rodinných povinností" znamená, že měl mnoho náročných závazků.

Společné úsilí, partnerství: V pozitivním smyslu může "jho" symbolizovat spolupráci a společné nesení břemene.

Ježíš nenabízí život bez námahy, ale dává nové "jho" – jho učednictví. Jeho jho je však odlišné. Učí nás svému způsobu života, který se vyznačuje tichostí (mírností) a pokorou srdce. Když se od něj učíme a následujeme ho, nalezneme pravý vnitřní pokoj a odpočinek pro své duše.

"Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží." Ježíšovo jho není těžké a jeho břemeno není tíživé ve srovnání s břemeny, která na nás nakládá svět nebo naše vlastní hříchy a snahy o sebe ospravedlnění. Jeho přikázání jsou založena na lásce k Bohu a bližnímu a vedou k opravdové svobodě a radosti.

Tato část Evangelia je plná útěchy a naděje. Ukazuje na Boží milost a na Ježíšovu lásku a ochotu pomoci těm, kteří si uvědomují tuto potřebu a přicházejí k němu s důvěrou.

Žalm:

Hospodine, Otče nebeský, velebím tvou nekonečnou moudrost. Vše cos skryl před pyšnými a chytrými, zjevils pokorným, prostým duším.

Děkuji ti, Bože trojjediný, za zjevená tajemství lásky a přehojné milosti.

Pane Ježíši, k Tobě voláme, obtížení, unavení, prosíme o občerstvení. Tvé jho je laskavé, tvé břímě lehké, v Tvé blízkosti duše naleznou pokoj věčný.

Uč nás své tichosti, své pokoře, ať v našich srdcích láska hoří. S tebou neseme jho života, v Tobě nalezneme odpočinek, svobodu a jistotu.

Amen

 


Publikováno: 17. 5. 2025 Autor: Administrátor Sekce: Katecheze dospělých