Modlitby světců
/ Duchovní prostor / Modlitby světců
Můj Otče, odevzdávám se ti, učiň se mnou, co se ti zalíbí. Ať se mnou učiníš cokoliv, děkuji ti za to. Jsem připraven na všechno, všechno přijímám. Nepřeji si nic jiného, než aby se tvoje vůle vyplnila na mne, na všech tvých tvorech, můj Bože. Odevzdávám svou duši do tvých rukou. Dávám ti ji, můj Bože s celou láskou svého srdce, protože tě miluji a protože je potřebou mé lásky dát se, odevzdat se do tvých rukou bez míry - s nekonečnou důvěrou, protože jsi můj Otec.
Charles de Foucauld (1858-1916)
Duše Kristova, posvěť mě.
Tělo Kristovo, zachraň mě.
Krvi Kristova, opoj mě.
Vodo z boku Kristova, obmyj mě.
Utrpení Kristovo, posilni mě.
Dobrý Ježíši, vyslyš mě.
Ve svých ranách ukryj mě.
Nedopusť, abych se odloučil od tebe.
Před zlým nepřítelem ochraň mě.
V hodině mé smrti zavolej mě.
A dej, ať přijdu k tobě, abych tě s tvými svatými chválil navěky.
Amen.
Ignác z Loyoly (1491-1556)
Modlitba připisovaná sv. Františkovi
Pane, učiň mne nástrojem svého pokoje:
kde je nenávist, ať přináším lásku,
kde je urážka, ať přináším odpuštění,
kde je nesvornost, ať přináším jednotu,
kde je omyl, ať přináším pravdu,
kde je pochybnost, ať přináším víru,
kde je zoufalství, ať přináším naději,
kde je temnota, ať přináším světlo,
kde je smutek, ať přináším radost.
Pane, učiň,
ať nechci být tolik utěšován, jako spíše utěšovat,
být chápán, jako spíše chápat,
být milován, jako spíše milovat.
Neboť je toto: kdo se dává, ten přijímá,
kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán,
kdo odpouští, tomu je odpuštěno,
kdo umírá, ten povstává k věčnému životu.
František z Assisi (1182-1226)
Pane, když mám hlad, sešli mi někoho, kdo potřebuje nasytit.
Když mám žízeň, sešli mi někoho, kdo potřebuje utišit žízeň.
Když je mi zima, sešli mi někoho, kdo potřebuje zahřát.
Když je někdo smutný, sešli mi někoho, kdo potřebuje potěšit.
Když jsem chudý, sešli mi někoho, kdo je chudší než já sám.
Když nemám čas, sešli mi někoho, kdo potřebuje vyslechnout.
Když jsem potupený, sešli mi někoho, koho bych mohl chválit.
Když ztrácím odvahu, sešli mi někoho, kdo potřebuje povzbudit.
Když se cítím nepochopený, sešli mi někoho, kdo potřebuje obejmout.
Když se necítím milován, sešli mi někoho, kdo potřebuje lásku.
Matka Tereza z Kalkaty (1910–1997)
Zdroj: www.frantiskanskemisie.cz
